O možnosti poskytnutí úvěru již dávno nerozhodují jen bankovní úředníci. Dnes je vše řízeno neúprosnými daty z úvěrových registrů a databází. Bankám a finančním institucím to umožňuje zpracovat požadavek klienta během několika sekund. V praxi to znamená, že můžete úvěr během několika sekund dostat, ale zároveň Vám může být stejnou rychlostí zamítnut.
Vzít si úvěr je dnes tak jednoduché. Jen navštívíte svou banku a za pár minut odcházíte s balíkem peněz. Nebo ne? O důvěryhodnosti totiž rozhoduje především klientova minulost uvedená v několika číslech.
Na možnost získání půjčky mají dnes v podstatě rozhodující vliv úvěrové registry. Jsou to vlastně databáze, kde se shromažďují informace o klientech finančních institucí. Tyto informace napomáhají finančním institucím určit u klienta, zda je schopen splácet. Do registru se ukládají nejen data občanů, ale i data fyzických osob podnikatelů a právnických osob, a to už v momentě, kdy o půjčku požádají. Úvěrové registry poskytují finančním institucím dva druhy dat - negativní a na pozitivní. Negativní, jak již název napovídá, shromažďují informace o klientech se špatnou platební morálkou. Nalezneme zde záznamy o pozdních platbách, nedodržených smlouvách či zamítnutých žádostech. Zde je nutno podotknout, že úvěrové registry neshromažďují jen informace od finančních společností, ale dnes je již běžnou praxí, že se v nich objevují i informace o pozdních platbách dodávek energií či účtů za telefon.
Do negativního registru může být klient zařazen v momentě, kdy se zpozdí i jen s částí splátky třeba o několik dní. Je v podstatě na finanční instituci, zda negativní záznam do registru nahlásí již první den zpoždění nebo až po delší lhůtě. Podstatné je to, že taková informace zůstane v registru až 4 roky po doplacení celého závazku.
Proti tomu pozitivní registry ukládají data klientů, kteří kdy spláceli úvěr. Objeví se zde jak klienti se špatnou platební morálkou, tak i ti, kterým byl poskytnut úvěr a spláceli jej řádně a včas. Úvěrové registry jsou rozsáhlé databáze, kde finanční instituce naleznou téměř všechny informace o klientovi. Kromě nezbytných identifikačních údajů tak zjistí informace o úvěrové historii, o bonitě, o aktuálních úvěrech klienta, formě jejich splácení, o čerpaných půjčkách, o nesplacených závazcích, o všech aktuálních žádostech o úvěr, ale i ručitelských závazcích. V případě takto širokého spektra informací o klientovi není problémem poskytnout klientovi rychlou půjčku či úvěr. Úvěrové registry dnes podléhají kritice, že nechrání osobní data klientů, častou výtkou je též možná diskriminace již „napravených“ klientů. Úvěrové registry totiž nerozlišují mezi nepoctivcem a zapomenutou splátkou!
Na tomto místě je nutné dodat, že aby byl klient do registru zařazen, musí s tím souhlasit, jinak se v něm ocitnout nemůže. Druhou stranou mince je skutečnost, že tento souhlas je většinou povinnou součástí žádosti o úvěr, jeho odmítnutí většinou vede k tomu, že žádost o úvěr není vůbec přijata. V České republice působí čtyři centrální úvěrové registry - Centrální registr úvěrů, Registr SOLUS, Nebankovní registr klientských informací a Bankovní registr klientských informací. Úvěrové registry sice vznikly z iniciativy finančních institucí jako ochrana před nepoctivými klienty, ale lze je vnímat i jako ochranu klientů před předlužením a neschopností splácet. Platit své závazky včas se prostě vyplácí.