Úspory domácností vzrostly o 6,5 % a dosáhly 3,72 bil. Kč. Největší meziroční absolutní nárůst vykázaly opět neterminované vklady, které tak pokračovaly v dlouhodobém navyšování svého podílu na celkových úsporách domácnosti. Z celkových úspor mají Češi téměř 1,9 bil. Kč na běžných účtech. Nejčastěji se výše úspor českých domácností pohybuje mezi tříměsíčním až ročním příjmem.

Zadlužení domácností u bank a družstevních záložen se v červnu meziměsíčně zvýšily o 9,35 miliardy na 1,693 bil. Kč. Meziročně však zadlužení stouplo o 33,5 miliardy, což představuje přibližně 7 % navýšení. Dlouhodobě nejvýznamnější podíl zaujímají úvěry na bydlení, ke konci loňského roku to bylo zhruba 73 procent. Ve srovnání s EU mají tuzemské domácnosti stále relativně nízké zadlužení, konkrétně 31 % HDP.

Hypoteční úvěry nepoklesly dle pesimistických prognóz ČNB a navíc zaznamenaly rekord. Celkový objem nových hypoték a půjček na bydlení loni meziročně vzrostl o 15 miliard na rekordních 232 miliard korun. Nové hypotéky z toho činily 187 miliard. Meziročně došlo k poklesu podílu nových úvěrů s fixací od 1 roku do 5 let ve prospěch delších fixací. Domácnosti ke konci roku dlužily na hypotečních úvěrech na bytové nemovitosti 1,13 bil. Kč, což znamenalo pokračování tempa silného 9% růstu již 3 roky za sebou.

Stavební spořitelny uzavřely 422 tis. smluv o stavebním spoření (nárůst o 13,8 %) a poskytly 67,4 mld. Kč nových úvěrů (nárůst o 21,9 %), což bylo nejvíce za 10 let. Mezi nově poskytnutými úvěry opět zcela dominovaly překlenovací úvěry. Celkový objem úvěrů od stavebních spořitelen dosáhl své nejvyšší hodnoty za posledních 6 let, a to 262,9 mld. Kč, když meziročně vzrostl o 7,0 %. Celková naspořená částka účastníků stavebního spoření se snížila o 1,1 % na 355,0 mld. Kč. Státní podpora setrvala na hodnotě 3,9 mld. Kč z předešlého roku.

Objem obhospodařovaného majetku v Investiční fondech vzrostl o 10,1 mld. Kč (1,7 %) na 596,8 mld. Kč, a to díky růstu fondů kvalifikovaných investorů o 20,6 mld. Kč (20,0 %) na 123,8 mld. Kč. Objem prostředků ve fondech kolektivního investování naopak klesl o 10,6 mld. Kč (o 2,2 %) na 472,9 mld. Kč. Z hlediska umístění prostředků do jednotlivých druhů podílových fondů dominovaly opět smíšené fondy, a to jak u domácích (cca 41 %), tak zahraničních fondů (cca 35 %).

Pojišťovny s hrubým předepsaným pojistným 155 mld. Kč zaznamenaly růst o 2,8 %. Veškerý růst připadl na neživotní pojištění (o 6,0 %). Naopak u životního pojištění pokračoval šestiletý sestupný trend, s meziročním poklesem o 2,4 %. V celém sektoru došlo k úbytku počtu celkových (o 1,6 %), ale i nově uzavřených pojistných smluv (o 1,0 %). Příznivé klimatické podmínky přispěly k poklesu hrubé výše nákladů na pojistná plnění o 4,4 %, což se promítlo do ekonomických výsledků pojistného sektoru. Celková tvorba zisku před zdaněním dosáhla 18,0 mld. Kč, přičemž se jednalo o nejlepší výsledek ve sledovaném období od roku 2013.

Prostředky účastníků v penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření dosáhly celkové výše 447,1 mld. Kč poté, co vzrostly o 8,0 %. Počet účastníků sice meziročně poklesl o cca 16 tis. na 4,45 mil. osob, ale ve 4. čtvrtletí 2018 došlo k prvnímu, i když pouze velmi drobnému mezičtvrtletnímu růstu celkového počtu účastníků od začátku roku 2013. Průměrný měsíční účastnický příspěvek vzrostl v rámci penzijního připojištění na 680 Kč a v případě doplňkového penzijního spoření na 790 Kč. Podíl účastníků s příspěvkem zaměstnavatele dosáhl úrovně před finanční krizí (21,9 %) a zvýšil se i průměrný měsíční příspěvek zaměstnavatele, a to jak u transformovaných fondů (na 877 Kč), tak u účastnických fondů (na 973 Kč). Celková přímá státní podpora vyplacená účastníkům III. penzijního pilíře mírně vzrostla na 7,0 mld. Kč.